Za masopustním veselím a růžičkovou koledou

Tradice masopustu, mající předkřesťanské kořeny, bývala běžná ve městech i obcích, dnes však v plné kráse přežívá jen na několika místech v republice. Velmi živá je právě na Doudlebsku, zdejší masopust patří k nejvýznamnějším obyčejovým projevům svého druhu v celé ČR. Vydejte se tedy za touto jedinečnou lidovou slavností, koledou, jak se na Doudlebsku říká, a zažijte čas plný veselí, zvyků a symbolů. Budete mít také možnost objevit, co je tzv. růžičková koleda.

K nejokázalejšímu průvodu maškar, který respektuje dávné tradice, se můžete připojit v Dobrkovské Lhotce poslední neděli před Popeleční středou, konkrétní datum je tedy pokaždé jiný. Masopustní veselí se koná také v mnoha dalších obcích regionu.
Abyste nebyli na masopustu úplnými cizinci, vězte, že se v průvodu můžete setkat s hejtmanem, který nese halapartnu, na niž napichuje špek jako symbol hojnosti, a rychtářem, nesoucím tzv. právo, kterým dostává od starosty povolení k provádění masopustní koledy. Koledu vede matka – caperda. Oblek má pošit barevnými třásněmi, na nich má zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosí cep jako symbol úrody. Průvodu maškar vévodí mládenecká, tzv. zelená nebo také růžičková koleda, podle toho, že koledníci mají na hlavách vysoké klobouky, které tvoří 365 barevných papírových růžiček.

Růžičková koleda společně s dechovou kapelou obchází všechny domy. U každého zahraje kapela písničku „Červená růžičko...“, koledníci zatancují „kolečko“ a pozvou přítomné na večerní zábavu. V poledne je malá přestávka na oběd a pokračuje se až do pozdního odpoledne, kdy se aktéři sejdou na návsi, kde se koná slavné zakončení. Originální rituál se při zakončení koná v Dobrkovské Lhotce. Kolem čtvrté hodiny odpolední se na návsi shromáždí koledníci s maškarami a vedle nich se do masopustu zapojuje i druhá, tzv. slaměná koleda ženatých mužů, bývalých koledníků. Skupiny začnou mezi sebou soupeřit. Nakonec se smíří, vytvoří ze svých těl velkou lidskou hromadu a na jejím vrcholu se setkají oba hejtmani, aby uzavřeli smír symbolickým šňupečkem. Masopust končí večerní taneční zábavou, kde se odehrávají další bujaré zvyky.

Tradiční masopust s maškarami, veselými symbolickými zvyky i koledou probíhá každoročně také v Komařicích a Pašinovicích, a to v sobotu před Popeleční středou, v Sedle a Stradově potom v neděli, a stejně tak i masopustní zábava. Komařice ji v současnosti pořádají v sálu ve Střížově. Sedlecká zábava se v neděli koná v hospodě „U Kocoura“ na sedlecké návsi. V úterý se potom „pochovává masopust“. V Doudlebech masopust pořádá národopisný soubor Doudleban, který se účastní také masopustu v Českých Budějovicích.