Hanácké zvyky a kuchyně

Část trasy „Po stopách obyčejů“. Haná se vyznačuje neobyčejnými zvyky, které stojí za to vidět na vlastní oči, a zažít, jak Hanáci slaví své velké dny.

Začněte tím, že se přijedete podívat o Velikonocích do Bělkovic na slavení matiček. Jedná se o oslavu zmrtvýchvstání Páně v dolanském kostele. „Matičky“ jsou podle tradice dvě přibližně dvacetiletá děvčata, která vyjdou o Bílé sobotě večer z Bělkovic k večerní slavnosti zmrtvýchvstání Páně do dolanského kostela pro sochu Krista a korouhvičku. Jdou bez průvodu (bez hudby) s ostatními věřícími ve zvláštním starohanáckém kroji. Ráno následujícího dne, na Boží hod velikonoční, se „matičky“ opět oblečou do tradičního kroje, který se podstatně liší od oděvu sobotního. Velkolepý průvod, s „matičkami“ v čele, se pak ubírá za doprovodu muziky zpět do Dolan, aby doprovodil sochu na mši svatou. Slavnost „matiček“ zakončuje v pondělí velikonoční velká zpívaná mše za mládence a panny z Bělkovic a jejich živé i zemřelé rodiče.

Po několika týdnech od Velikonoc nastává období senoseče. Ve Velkém Týnci (a také ve Velké Bystřici a Pivíně) probíhá tzv. sečeni lúke. Občanské sdružení Folklorum v rámci projektu „Oživení lidových tradic na Hané“ pořádá společné sečení obecních luk ve Velkém Týnci na kopci zvaném Hradisko. Předvádí každodenní práci na louce se všemi lidovými zvyky tak, jak bylo na Hané zvykem. Ti, kteří zde již jednou byli, rádi přijíždějí znovu, a to nejen kvůli nezapomenutelné atmosféře ranního sečení na „magickém“ kopci Hradisku, ale i kvůli spontánní páteční zábavě. Akce se koná na konci května.

Završením hanáckých zvyků je ukázka hanácké svatby jedním z mnoha hanáckých souborů. Tato tradiční událost je jednou z nejdůležitějších a nejokázalejších akcí na Hané. Nevěsta byla oděna v bohatý sváteční kroj a na hlavě měla pantlék (pokrývka hlavy nevěsty a jejích družiček, vyrobená z lepenky, bohatě zdobená a zakončená červenými stuhami, které sahaly až do pasu, nejdůležitější součást svatebního kroje). Po samotném obřadu se konala hostina s řadou lidových zvyků. Každý z hostů pronesl nějakou řeč. Jednou z neoddělitelných součástí hanácké svatby je svatební strom neboli svatební koláč. Jeho pečení bylo vrcholem kuchařského umění hanácké hospodyně a ve vesnici ho dokázalo upéct jen několik žen. Koláč byl symbolem blahobytu, plodnosti a štěstí. Po vdavkách se jelo z kostela na žebřinovém voze taženém šestispřežím (tak prý jezdíval jen olomoucký knížepán a hanácká nevěsta). Svatbu můžete vidět např. při slavnostech ve Velké Bystřici nebo na festivalu ve Strážnici.

Část trasy „Tvarůžková láska“. Tuto cestu začněte určitě v Muzeu tvarůžků v Lošticích. Olomoucké tvarůžky jsou zrajícím sýrem vyrobeným z odstředěného (odtučněného) mléka. Mají zcela ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, povrch se zlatožlutým mazem a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistenci s patrným světlejším jádrem. Olomoucké tvarůžky se vyrábějí v Lošticích již od roku 1876. Muzeum bylo otevřeno v místě původní výrobny tvarůžků v roce 1994. Exponáty jsou vlastní nebo vypůjčené z Vlastivědného muzea v Olomouci. Prohlídka muzea začíná ve sklepě, kde je dokumentováno mletí a lisování tvarohu, v dalších podlažích pak vlastní výroba, ale také výrobci a jejich osudy. V muzeu je řada původních a jedinečných dokladů o výrobě tvarůžků. Součástí prohlídky je i videozáznam s porovnáním výroby pravých Olomouckých tvarůžků v současné době s výrobou ve dvacátých letech minulého století. Součástí návštěvy je nezbytná ochutnávka této speciality, která je oblíbená nejen v českých zemích.

Až prohlídku absolvujete a budete mít dostatečně velkou chuť na pokrmy z tvarůžků, je nejvyšší čas navštívit Restauraci u Coufalů. Restaurace se nachází jen několik kroků od muzea tvarůžků. V restauraci vám nabídnou jedinečné menu složené výhradně ze specialit připravených z tvarůžků. Restaurace má v tomto směru dlouhou tradici. Před vchodem do restaurace si jistě všimnete automatu na tvarůžky, který je opravdovou raritou.

A pokud nebudete mít tvarůžků stále dost, určitě navštivte Poštulkovu tvarůžkovou cukrárnu. V této rodinné cukrárně vyrábí Zbyněk Poštulka od roku 2009 tvarůžkové moučníky. Skládají se z listového, piškotového či bramborového těsta vlastní výroby, tvarůžkové pěny a olomouckých tvarůžků a jsou zdobeny jablečnými povidly, perníkem, brusinkami či ořechy. Najdete zde takové tvarůžkové dobroty, jako je bramboráček, hot dog nebo langoš s tvarůžky, tvarůžkovou lokši, tvarůžkovou roládu, tvarůžkový štrůdl nebo tvarůžkový dort. Tvarůžkové moučníky mají certifikát Haná regionální produkt. Loštický koláček ozdobený biopovidly získal v Praze na soutěži o dobrý tuzemský potravinářský výrobek titul Česká chuťovka 2010 a Loštický šáteček ocenění Regionální potravina Olomouckého kraje 2011. Ocenění v soutěži Výrobek Olomouckého kraje 2011 získal také Tvarůžkový dortík. Majitel cukrárny Zbyněk Poštulka získal v roce 2012 prestižní ocenění Živnostník roku Olomouckého kraje. Cukrárna se nachází kousek od náměstí směrem ke kostelu.