Chcete zažít jednu šichtu ostravského horníka, nebo práci v koksovně či u výhně vysokých pecí? Autentický zážitek z dolování uhlí vám nabízí v bývalých hornických areálech v Ostravě.
Industriální soubory v Ostravě jsou z hlediska mezinárodního srovnávání zcela ojedinělé. Najdete zde dochované areály donedávna funkčních uhelných dolů, koksárenských baterií a vysokých pecí a v ucelené podobě se na jednom místě prezentuje celá technologie výroby železa na bázi kamenného uhlí. Ostrava je historickým dokladem hospodářského vývoje města, které se v průběhu 19. a 20. století změnilo ze stagnujícího v průmyslové velkoměsto. Je to hmatatelné svědectví vzniku velkoměsta na základě těžkého průmyslu a jeho jedinečnost potvrzuje zařazení nejcharakterističtějších areálů na seznam světového dědictví UNESCO. Patří tam: Důl Anselm / Eduard Urx, důl Michal / Petr Cingr v Ostravě-Michálkovicích, důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren a Větrná jáma Vrbice v Ostravě.
Těžba a využití uhlí na Ostravsku je spojeno s hrabětem Václavem Kořenským z Těrešova, který se roku 1753 pokusil o první cílevědomější těžbu. Skutečně pravidelné dolování však začalo až v 19. století s rozvojem železáren a výstavbou železnic. Současně se prudce změnila tvář Ostravska: ze zaostalého zemědělského regionu se stala lidnatá průmyslová oblast. Po vzniku Československé republiky bylo k oblasti připojeno Hlučínsko, což umožnilo vytvoření Velké Ostravy v roce 1924 a sloučení některých dolů. Po roce 1989 byly ostravské doly uzavřeny, v provozu zůstala pouze karvinská část revíru, důl Paskov a Staříč u Frýdku-Místku. Důl Frenštát byl zakonzervován.
Technické památky spojené s těžbou a využitím černého uhlí: Dolní oblast Vítkovic – areál je tvořen dolem, pecí a koksovnou. Landek Park představuje největší hornické muzeum v České republice. Jednotlivé expozice mapují vývoj těžby uhlí na Ostravsku a Karvinsku, představují i historii báňského záchranářství. Hlubinný černouhelný Důl Alexander ukončil svou činnost v roce 1992. Důl nenabízí prohlídky, ale vidět můžete monumentálními nadzemní konstrukce: dvě těžební věže, které byly prohlášeny za kulturní památku, starý oktagonální komín, kotelnu a několik dalších budov. Halda Ema je tvořena miliony tun vytěžené hlušiny pocházející z ostravských dolů. Počátky vzniku haldy nejspíš sahají ještě do doby před rokem 1920. Bělostné obláčky plynů obsahující hlavně oxid siřičitý jsou důkazem, že halda neustále pracuje.
Na hornictví navazovala výroba velmi kvalitní oceli. Jednou z nejvýznamnějších zakázek Vítkovických železáren byla dodávka kolejnic pro stavbu Rothschildovy Severní dráhy císaře Ferdinanda. Později se železárny staly výhradním dodavatelem pancéřových desek pro rakousko-uherské válečné lodě. Po vzniku samostatného Československa vyráběly železárny součásti elektráren, obří lodní hřídele, kotle a bezešvé nádoby a dodávaly je do celého světa. Vítkovice jsou lídrem ve výrobě ocelových lahví a mají téměř pětinový podíl na světovém trhu speciálně zalomených hřídelí pro velké námořní lodě.
Tohle zkrátka musíte vidět na vlastní oči, nikde jinde takovou koncentraci industriálních unikátů nenajdete.
Odkaz na Kudy z nudy