Po stopách koní

Dostihové závodiště v Pardubicích se svojí víc než 150letou historickou tradicí patří mezi nejvýznamnější skvosty města. Dnešní podobu má z prvních poválečných let. Můžete se nechat provést tímto jedinečným areálem s průvodcem (možný je i výklad v angličtině), dozvědět se mnoho zajímavostí z historie, poslechnout si příběhy slavných koní i jezdců, podívat se přímo na dostihovou dráhu, prohlédnout si všechny překážky včetně obávaného Taxisova příkopu nebo se projít stájemi. Vychutnat si můžete i jízdu v kočáru s dvojspřežím po areálu závodiště.

Velká pardubická a další dostihy
O Velké pardubické steeplechase se říká, že je nejtěžším a nejstarším překážkovým dostihem Evropy. Od roku 1874 bylo zatím odběhnuto celkem 123 ročníků Velké pardubické. Nekonala se pouze v průběhu obou světových válek, jednou zabránila jejímu konání nepřízeň počasí, když den předtím začalo mrznout a napadl sníh, a Velká pardubická se nekonala také v roce 1968, v důsledku známých politických událostí. Prvním vítězem se stal ve Francii narozený Fantôme s anglickým žokejem G. Sayersem v sedle. Celkem se do listiny vítězů zapsalo 89 koní a 78 jezdců. Nejúspěšnějším koněm historie je ryzák Železník, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát, a to v letech 1987–1989 a 1991. Z jezdců dokázal Josef Váňa zvítězit osmkrát, čtyřikrát se Železníkem, v roce 1997 s hnědákem Vronsky a v letech 2009–2011 s Tiumenem. Dostihy v Pardubicích ale nejsou jen Velká pardubická: dostihová sezóna tu začíná v květnu a končí v říjnu. Vyberte si některý z více než 10 dostihů, které se tu jezdí, a užijte si jedinečnou atmosféru dostihového světa.

Hřebčín Kladruby nad Labem
Je proslaven chovem starokladrubských koní, běloušů a vraníků. Byl založen císařem Maxmiliánem II. již v 16. století a je nejstarším hřebčínem v Evropě. Starokladrubští koně, chovaní na světě kontinuálně více než 400 let, jsou jedním z nejstarších plemen koní a nejstarším českým plemenem vůbec. Jde o teplokrevné plemeno vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve, jehož sláva dosahuje světového věhlasu. Hřebčín a jeho koně si hýčkal zejména Rudolf II., když ho povýšil na dvorní císařský hřebčín. I proto darovala jednoho starokladrubského koně Česká republika jako svatební dar královským novomanželům britskému princi Williamovi a jeho choti Kate Middleton.

Starokladrubský bělouš je jediné plemeno koní, jež bylo vyšlechtěno speciálně pro ceremoniální účely. To je také úzce spojuje s vládou habsburské dynastie ve středoevropském prostoru. Bělouši byli využíváni při ceremoniích, proslaveni jsou ve čtyřspřeží jako kočároví koně dvorních stájí, nejprve v Praze a poté ve Vídni až do roku 1918. Dva páry běloušů byly ustájeny na Pražském hradě a sloužily T. G. Masarykovi. Mimo jiné jej bělouši dvakrát vezli k vykonání prezidentského slibu (v letech 1927 a 1934). Mezi slavné tradice patří pravidelné pořádání Velkých jezdeckých dnů, při kterých jsou k vidění snad všechny typy zápřeží. V roce 2009 usiloval Národní hřebčín Kladruby o zařazení na seznam světového dědictví UNESCO. Místní dostihové prostředí velmi pěkně zachytil režisér František Filip v oblíbeném televizním seriálu Dobrá voda.

Hřebčín Slatiňany byl založen r. 1898 jako zámecký hřebčín a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parforsní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. V hřebčíně Slatiňany se více než 65 let chová starokladrubský kůň černého zbarvení čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní rasy koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Historie chovu sahá až do roku 1579, avšak chov vraníků byl přerušen a v roce 1931 byl téměř zlikvidován. Starokladrubský vraník byl využit i pro smuteční průvod při pohřbu T. G. Masaryka. V zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami slavných jezdeckých portrétů (tzv. kůň v umění).