Chladné podnebí a neúrodná půda na Horácku byla ideální pro vznik a rozvoj netradičních řemesel, která se dochovala do dneška. Typickým výrobkem Vysočiny 19. století byl perleťový knoflík, který se dodnes vyrábí v Žírovnici.
Pěstování lnu, konopí a chov ovcí zase umožnil rozvoj soukenictví a tkalcovství. Lněné plátno a později bavlněné se od roku 1816 postiskovalo modrou barvu. Modrotisk využíval původní dřevěné ruční formy následně barvené v barvě indigo.
Soukeníci byli díky svým obchodním cestám také šířiteli novinek a přinesli tak na Vysočinu tradici výroby betlémů. Betlémáři v Třebíči, Třešti i Jihlavě jsou známí dodnes a liší se jen detailem: v Třešti se betlémy vyrábějí ze dřeva a v Třebíči z papíru.
Ovčí vlnu, kůži a kozinku zpracovávali místní mistři kožešnického cechu a pyšnili se zejména výrobou krásných vornátů – kožichy, které byly součástí místního kroje.
Hrnčířská a keramická tradice v Kunštátu se dodnes připomíná tradicí překrásných hrnčířských jarmarků, kde si můžete vychutnat krásu keramiky a najít si ten nejkrásnější hrníček. Bývalý vodní mlýn Šlakhamr v Hamrech na Sázavsku odkazuje na tradici železářství a sklárna Huť Jakub, která je nejstarším dochovaným sklářským komplexem ve střední Evropě, připomíná úspěšně pokračující řemeslnou tradici sklářství.
Na Vysočine se rozhodně nebudete nudit a vaše smysly se mají na co těšit.
Odkaz na Kudy z nudy